Expedice Jižní Čechy 2011 ...Bivak v Anníně 2

27.7.11

ČÁST PÁTÁ - BIVAK V ANNÍNĚ (2.)

…do Sušice cesta naše…
Nemusím asi nijak moc popisovat, že dnešní vstávání bylo lepší, než ty předešlé dvě. Po vydatné snídani, kdy se do mě taťka zase snažil nacpat dva chleby a půl litru čaje (a opět se mu to povedlo), jsme se vydali na první za našich průzkumných výletů po okolí naší nové základny - Annína. No a protože nejbližší město je Sušice a protože to na nějaký cachtání v Otavě vzhledem k teplotním podmínkám nevypadalo, vedly naše kroky právě tím směrem.
Sušice je takové menší městečko, kterým protéká Otava, mají tam most 28. října, spoustu zajímavých uliček, pěkné náměstí, památník obětem 1. a 2. světové války, sochu TGM… A co mě zaujalo - takový malý detail, spíš blbost - sem tam nasprejované pavučinky :o)




Asi vás zajímá, co že je to za divnej strom na té fotce. To vám je věc! :) Zeleně natřený trubky a na nich zavěšený košíky s takovejma malejma kvítkama :) Tenhle konkétně se nachází za radnicí (to je ta budova s věží na první fotce.

Ještě jsme poctili návštěvou obchod a koupili nějaké to jídlo - chleba, salám a tak podobně, a poněvadž jsme s sebou vezli i malý cestovní gril, octly se v košíku i párky :)

Deník, 31. července 2011
Táta vzal párky na gril, takže to vypadá, že jsme všechny ty konzervy vzali jen pro kulisu… :o)
Sušici jsme měli prohlídnutou docela rychle, bylo jen něco málo po poledni, a tak se ke slovu dostal můj doma připravovaný hrubý plán cesty, ve kterém stálo: Rabí - čili místo vzdálené jen pár kilometrů od nás…


…to je… úžasný…
Podmračená obloha nezvěstovala nic dobrého, když se tmavé auto vplížilo do obce a nenápadně zastavilo bokem od placeného parkoviště. Vystoupili z něj dva človíčkové, vzali bágl a foťák, zamkli a vydali se vstříc mohutnému hradu, tyčícímu se na protějším kopci. Co si mysleli, že tam najdou? Žižkovo druhé oko? Zapomenutý poklad? Nebo šli hledat něco úplně jiného?




Rabí… Obrovská zřícenina kdysi nepředstavitelně velkého hradního komplexu. Jeden šutr vedle druhýho. Tráva a mech se přidaly k větru, dešti a slunci, a vytrvale pokračují v pomalé demolici zdí.
Včelín, studna hluboká 60m, naopak nejvyšší věž vysoká 30m (a s krásným výhledem po celém okolí), sklepy, stínohra na motivy dobývání hradu Janem Žižkou v 15. století…


A pak konírna. Ta je hned za těmi dveřmi, co jsou na fotce nejvíc vepředu. Vevnitř se za dnů naší návštěvy nacházela krásná expozice fotek z přírody, doplněných zajímavými citáty k zamyšlení a zvuky padající vody, šumění lesa, cvrlikání ptáků… Taková malá oáza klidu v rozbouřeném světě… :)
(po návratu domů jsem trochu hledala a tak vás můžu odkázat na tuto stránku: http://www.obrazkyprodusi.cz)



Jak už jsem psala, z věže byl pěkný výhled široko daleko, no jen se přesvědčte sami, tohle je pohled na kus hradu:


Víte, Rabí na mě působilo takovou zajímavou atmosférou… Ne takovou, jakou mají všechny možné hrady a zámky, ale jinou… O tomhle místě se nemusí mluvit, ono samo je tím nejlepším vypravěčem o sobě, své historii, událostech a tajemstvích - a že jich mezi svými zdmi ukrývá spoustu. Tady by se dalo celé dny sedět na hradbách a pozorovat cvrkot kolem. Nebo se potichu procházet torzy pokojů a síní a bloumat ve sklepích s loučí. Hledat - poklad, zázrak, sám sebe - ale možná nikdy nenajít…



Pokračování příště :)

Mohlo by vás zaujmout...

0 Comments

Už jste četli tenhle článek?

Chorvatsko 2023

Tenhle příběh začíná… téměř koupí letenek do Kodaně. Konec března se blíží a já potřebuju vybrat loňskou dovolenou a pokukuju po solovýletu do Dánska...

A co tento?

Tenerife 2022 - Teide & Loro

I když mi přijde, že už je to snad měsíc od chvíle, co jsme vkročili na tenerifskou půdu, opak je pravdou: je za námi pouze pět dní a před námi jenom dva...

A nebo tenhle?

Jizerky 2023

Rok se s rokem sešel, podzim za okny vystřídal léto a to pro nás znamená jediné: je čas se zase sejít. S mojí bandou, zašít se na chatě v horách, na naší tradiční...