Operní a akvárková Vídeň

17.2.18

Vídeň... Rakouská metropole. Paláce, kudrlinky, vznešenost přetrvávající z císařských časů... Uličky s malými krámky, sladce vonící pekárny, co krok, to megařízek. Od mé poslední návštěvy uplynulo v Dunaji už docela dost vody - nepočítám-li využití letiště, tak jsem se po Vídni procházela naposledy na silvestra 2014. Celkem čas to napravit, nemyslíte? :)


Chladný lednový víkend sliboval šedivou oblohu a možná i pár přeháněk, když jsme se s mou nejmilejší polovičkou nechávali vést rychlíkem přes jižní Moravu do Rakouska. Po vystoupení z vlaku a vykonání prvních několika kroků poklidnou vídeňskou ulicí směrem k hotelu jsem musela konstatovat, že je sice super se opět ocitnout ve známém městě, ale že je tu snad větší kosa než tehdá před lety o silvestru. :D Nicméně i přes lehce tuhnoucí svaly na tvářích se nám povedlo dopravit se pěšky v klidu na místo našeho noclehu, vyzvednout si klíče a zabydlet moc hezký pokojíček s pohodlnou postelí a s čtverečkem čokolády na každém polštáři na uvítanou. Bylo odpoledne a nás zmohla cesta a lehké nachlazení - s povděkem jsme se tedy zachumlali do peřinek a chvíli chrněli.


K večeru přišla na přetřes důležitá otázka: kam zajdeme na řízek? :D Pomocí map na mobilu jsme si vyhlídli jedno slušně vypadající bistro a ani ne za 15 minut už seděli u stolku a zdolávali vážně dobrý schnitzel.

Ale nějak mi v tom vyprávění stále chybí ona pointa, hlavní důvod naší cesty, že? Tož, čtenáři moji milí, věc se měla takto: s mým drahým jsme dostali k Vánocům lístky do vídeňské státní opery - Wiener Staatsoper - na balet jménem Peer Gynt. Takže teď už to víte - žádný obyčejný výlet, Jíťa se tentokrát vypravila za kulturou! :)

Po utišení hladu bylo načase se připravit na samotnou kulturně-společenskou akci. Šatičky, košile, sako, botky, punčocháčky, naušničky... Moc nám to slušelo, nedá mi to, abych nás nepochválila :D Nu a mohli jsme vyrazit vstříc nedalekému centru Vídně - vstříc opeře.

První, co mě ohromilo, byla velikost budovy. Vážně - i když jsem ji už dříve viděla, nikdy mi nepřišla tak majestátní, jako ten večer, kdy ji osvětloval nespočet reflektorů a kolem se hemžil baletu-nedočkavý dav. Přišli jsme asi tak půl hodinky před představením, takže bylo dost času na odložení kabátů v šatně a prozkoumání opery - všechna ta schodiště, sochy, mramor a chodby byly zážitkem samy o sobě. Sál sám byl... obrovský, vysoký, se spoustou sedadel a lóží, prostorem pro orchestr, a samosebou jevištěm.




Jak již jsem zmínila, představení, které jsme shlédli, nese název Peer Gynt - původně se jedná o báseň od norského dramatika Henrika Ibsena, doplněnou o hudbu od Edvarda Griega. Nebudu vám tu vše prozrazovat - pokud chcete můžete kouknout třeba na českou wiki, anglickou wiki, a zde je něco o Henriku Ibsenovi ;) A stránka o baletu přímo od Opery je ZDE.




Zaujala mě postava bílého jelena, zelené ženštiny s dvojí tváří i smrti - a i postava titulní - takový lhář a přelétavka - na které se dalo krásně sledovat všechny její proměny během času. A též mě překvapilo, že ač jsem hru jako takovou nikdy neviděla, některé skladby mi byly známé (třeba "Ranní nálada"). 






Po představení jsme se - plni dojmů a myšlenek kroužících nad možnými výklady některých momentů - odebrali do jiné části Opery, ve které se nachází parádní kavárna s na centrum Vídně docela dobrými cenami. A hlavně - ten jablkový štrůdl s vanilkovým sósem! Must have! :D

Neděle se na scénu uvedla sluníčkem a docela hezky modrou oblohou. Jako první nás čekala hotelová švédsko-stolová snídaně. Pošmákli jsme si na čerstvých houskách, ovoci a jogurtu, a já se zamilovala do heřmánkového čaje od Ronnefeldtu.

(A teď už budou zase už jen moje fotky, do Opery samotné jsem foťák nebrala, proto v první části článku byly fotky vypujčené :))


Vlak do Brna odjížděl až k večeru a tak jsme si jako denní aktivitu zvolili lehkou procházku po Vídni směrem k bývalé protiletadlové věži z druhé světové války, která dnes ve svých zdech hostí jedno obrovské akvárko-terárko: Haus des Meeres. 




Vstupné vyšlo na jednoho dospělého asi na 17 Euro, ale nutno říci, že to stálo za to - měli jsme na celé odpoledne o zábavu postaráno a nenudili se. V jednotlivých patrech věže se nachází nespočet akvárií s rybkami, žraloky, rejnoky a želvami, do kterých můžete porůznu nakukovat skrz velké prosklené stěny či menší kulatá okénka; dále tu pak najdete i terárka s ještěry, hady, pavouky, průhledná zábradlí, ve kterých pádí jedním či druhým směrem mravenci, a též krásnou místnost, kde se volně prohání opičky a létají ptáci. :)

Jo, a z terasy je krásný výhled na město!









Poté, co jsme se dosyta nabažili živočichů, už byl čas jen na dvě věci: rozlučkový řízek a cestu na nádraží. Vše jsme v klidu zvládli a před odjezdem vlaku zvládli ještě dát posilující ovocný džus. Cesta uběhla rychle a pohodlně, trochu jsme klimbali, a nakonec docela vděčně zapadli do postele, utahaní, ale dosyta vyzážitkovaní :)

Co vy, byli jste taky teď v zimě někde? :)



Mohlo by vás zaujmout...

6 komentářů

  1. Teda, ten balet v opeře musel být nádherný zážitek! Budova vypadá opravdu majestátně zvenku i zevnitř. Já jsem hrozná ostuda, protože jsem nikdy nebyla na baletu ani v národním :( Budu to muset někdy napravit!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Národním v Praze jsem byla jednou, s gymplem, na Prodaný nevěstě... a přiznávám, že jsem jim skoro nerozumněla a musela si číst anglický titulky, co běžely nad jevištěm :D Ještě že tady v Opeře na baletu promluvili tak 4 věty za celou dobu :D

      Vymazat
  2. Jé, jak já bych hned vyrazila také někam za takhle krásnou kulturou :) ale za pár dní se podívám alespoň v Plzni do divadla :)

    OdpovědětVymazat
  3. Nádherné fotky, jak města, tak mořské žoužele!
    A musel to být opravdu úchvatný zážitek, zaujaly mě i baletní postavy a jejich kostýmy.
    Mimochodem, jaktože tu není Jíťa v šatičkách? Tahle fotka mi chybí... :-)
    Ještěže aspoň ta Vídeň se povedla, mezi tím vším maroděním. Šnycl a štrůdlík bych si dala taky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zážitek to byl obrovský, celé to bylo takové povznášející a... no zkrátka vysoce kulturní, asi nejkuturnější zážitek od doby, co jsem byla naposled s gymplem v divadle v Hradci :D

      Ále, Jíťa v šatečkách tu není, protože s sebou ani neměla mobil a radši nasávala atmosféru a snažila se nekýchat kolem :D Navíc jsem měla na sobě ty samé šaty, ve kterých jsem 2x odstátnicovala a odpromovala a ještě je vytáhla na ples - jsou už pěkně staré a musím říct, že ta tmavě modrá trochu bledne :D Chtělo by to upgradovat :D

      Vymazat
  4. Parádní fotky, taky bych jela

    OdpovědětVymazat