Únor & konec

24.7.17

Únor byl posledním měsícem, jehož část jsem měla možnost na erasmu strávit. Přesněji řečeno: 19 dní. I když se to nezdá jako kdovíjaká dlouhá doba, dokázala jsem tyhle dny procpat spoustou práce i zážitků. Pojďme se tedy teď podívat na to, jak jsem si zbytek erasmu užila. :)

Asi nejvíc času mi užírala škola. Jednak jsem pilně ťukala diplomku a druhak mě čekala zkouška z Computational Intelligence (kde byly nakonec jen příklady a celkově to bylo docela snadné, i když chyba se tam dala seknout snadno) a závěrečná prezentace do Sítí (která proběhla v přátelském duchu a nakonec jsme si ještě popovídali o tom, jak se nám předmět líbil). Taktéž mi začalo vyřizování výstupních papírů, obíhání studijního, emailování atd.

Heraklion, přístav:

Počasí bylo v únoru relativě hezké, i když bylo dost dní, kdy mrholilo a foukalo. Jiné dny ale bývaly prozářené sluníčkem a bylo kolem 15°C :) (někdy i o krapet víc)
Hodně jsem si tudíž užívala procházky po pobřeží a chodila si sednout do přístavu na šutr a koukala na moře :)

V únoru mě též potkaly dvě akce, které jsem nečekala, že by na Krétě mohly vůbec nastat: šla jsem fotit s mou řeckou zámou! První focení bylo dosti namáhavé, hodně jsme měnily lokace a trochu nevěděly, co od toho vlastně chceme. Druhá akce už byla ale promyšlenější a vzniklo víc povedených záběrů, kterými se momentálně prokousávám a edituju je :D A abych nezapomněla, zašly jsme si spolu taky na čokoládu a pár kafí :D


Čokoláda se serranskou šlehačkou v Outopii v Heraklionu:


Nu, a den zprvu dlouho očekávaný (a později očekávaný čím dál tím míň) nastal: 19.2. jsem po téměř 5 mesících nastoupila do letadla a opustila Krétu. První let do Atén trval jen hodinku a pak mi nastaly čtyři hodiny nudy při čekání na spoj do Vídně - druhý let pak trval cca 2 hodiny. Letěla jsem s Aegean Airlines + Olympic Air a musím říct, že to byly moc fajn lety. Při cestě do Vídně jsem dokonce dostala večeři - teplé těstoviny se sýrem a rajčaty, malý koláček a křupky :D

Kousíček Kréty z letadla:


A tak jsem zpět, z ostrova, který se se mnou rozloučil sluníčkem, modrou oblohou a zasněženými horami... Je mi teď dost smutno: rozumím každému slovu, je tu šedivo, zima, a lidi se míň usmívají a víc si stěžují. Mám pocit, že sem po takové době už nepatřím a chce se mi odjet pryč, jedno kam...


Heraklion:

A ještě jednou, naposledy: co se v únoru povedlo, nepovedlo a co mě čeká?

PLUSY:
  • Napsala jsem zkoušku z Computational Intelligence
  • Absolvovala jsem prezentaci ze Sítí
  • Povětšinou hezké počasí
  • Ještě naposled jsem se zastavila v Outopii (čokoládovna/kavárna)
  • Podnikla jsem dvoje focení s řeckou známou
  • Prozkoumala jsem ještě neznámé uličky Heraklionu
  • Povedlo se mi najít a dovézt nějaké hezké suvenýry pro kamarády
  • V pořádku jsem se dopravila přes Atény a Vídeň zpět do ČR
  • Zažila jsem své první ZEMĚTŘESENÍ! Proběhlo v noci a asi 2-3 vteřinky jsem cítila lehké chvění, jakoby zem trochu plavala. Otřepala se skříň, některé věci se lehce kývaly a to bylo vše :D

MÍNUSY:
  •  Konec pobytu :(
  •  Smutno

TODO:

  •  Vyplnit výstupní erasmácké papíry
  •  Obhájit první část DP
  •  Nezbláznit se z návratu...


Tak tedy končí série mých vyprávěcích článků z erasmu. Nesmutněte ovšem, čekají vás ještě spousty fotek, videí a taktéž několik souhrnných článků - např. o škole, Heraklionu, Řecích, jídle atd. - takové ty informace, které by mohl člověk jakožto erasmák či obyčejný turista ocenit :)

Takže: ahoj příště! :)

Mohlo by vás zaujmout...

0 komentářů