Irsko 2009 - Dublin

28.7.09

V hlavním (a zároveň největším) městě Irska jsem strávila dva dny: 14. a 17. září 2009. Za tu dobu jsem zde viděla spustu věcí a budov - Christ Church Cathedral, St. Patric´s cathedral, dublinský hrad (sídlo prezidentky), budovy Old Jameson´s distillery, muzeum pivovaru Guiness, nákupní tepnu O´Connel street, slavný Temple Bar...

Christchurch cathedral:

Deník, 14. 9. 2009, 13:01
Musím říct, že Dublin je hodně zajímavý místo; všude plno krámků, hospůdek, architektonicky krásných budov (př. antické sloupy) a vůně chutného jídla a pití.

Ano, to je úplná pravda. Sice nevím, jak to v Dublinu vypadá teď v souvislosti s krizím, ale když jsem tam byla já, nebyl problém narazit na nějaký obchod nebo úžasnou ozdobenou hospůdku. Pokud se ovšem do Dublinských ulic vydáte po ránu (7-12:00), nečekejte, že uvidíte pověstný irský veselý život - nikde nikdo, maximálně občas uvidíte, jak někdo zametá ulici (to platí pro centrum dublinské zábavy - Temple bar a pro hlavní obchodní tepnu - O´Connel street). U řeky Liffea [lifí] je v téhle době situace mírně jiná - přece jen musejí i Irové do práce :-)




Deník, 17. 9. 2009:
(...) Prošli jsme přes hrad (sídlo prezidentky) do areálu Trinity college. Zde jistá osoba ztratila na WC foťák a díky tomu jsme tam strávili místo 15 minut skoro 45, což hlavně mně vyhovovalo - mohla jsem se kochat irským univerzitním životem a představovat si, jaký by bylo tady studovat...

No jo, Trinity college - Dublinská univerzita. Narozdíl od Oxfordu zde budovy nejsou stavěné z béžových šutrů, ale bílých kvádrů a celkově to celé místo vypadá tak trochu šedivě. To ovšem nic neubírá na specifické atmosféře univerzity. :-)




Dublinský hrad:

Deník, 17. 9. 2009:
(...)No, a pak jsme dostali 2h rozchod (k mé velké radosti). Takže jsem se sama (a bez mapy - ta zůstala v krosně v buse a ten byl neznámo kde) pustila do uliček Temple Baru, kde to začínalo s přibývajícím časem ožívat - lidé posedávali v hospůdkách a venkovních zahrádkách, pouliční umělci provozovali svoje umění, zástupci restaurací lákali na delikatesy rozdáváním jídelních lístků a nějaký maník hrál na elektrickou kytaru (nutno říci, že dost dobře!).




Ale to bych nebyla já, abych omezila své kroky poze na Temple Bar. :-) Přešla jsem řeku, vymotala se mezi spletí přechodů a semaforů a ocitla se na O´Connel street, kde to taktéž začalo ožívat:

O´Connel street ráno:

O´Connel street večer:

Deník, 17. 9. 2009:
Řeknu vám, že Londýn je taková vznešená nóbl dáma, aristokratka, zatímco Dublin je rozpustilá holka s dlouhými zrzavými vlasy, zelenýma očima, veselá, bezstarostná, užívající si života a popíjející Guiness a Old Jameson´s. Prostě fajn holka. (...)
Ačkoli je to město celkem malé, všechny ty jeho hospůdky, kavárnička a obchůdky spolu s řekou Liffea a celkovou atmosférou vás chytnou za srdce. (...)
Musím říct, že jen hodně nerada jsem šla na místo srazu a přesouvala se do přístavu na trajekt do Anglie. Sbohem, Dubline, ač ty na mě možná zapomeneš, já budu ve svém srdci mít vzpomínku na tebe navždy!


Mohlo by vás zaujmout...

0 komentářů