Kanada 2019 - Jasper

23.10.19

VAROVÁNÍ: článek obsahuje medvědy!

U Lake Moraine by se dalo sedět do aleluja, o tom žádná. Nám ale nezbývá než zabalit tábor, nacpat vše do naší (teď už lehce chaoticky uspořádané) Toyoty Sienny, a vyjet dál. Tentokrát je samotná cesta naším cílem: slavná Icefield Parkway No. 93!

Mapa celé naší kanadské cesty je zde: https://mapy.cz/s/muguvehutu




Jedná se o silnici, která spojuje dva velké národní parky - Banff a Jasper - a najdete na ní spoustu krásných kochacích zastávek, takže vám cesta může zabrat klidně i celý den, jako třeba nám. Tož se pojďme podívat, která místa jsme si k návštěvě vybrali my.







  • Prvním zastavením je Peyto Lake - od parkoviště k němu vede asi kilomertr dlouhá asfaltka, na jejímž konci se nachází vyhlídka na nádherně modrý jezero schovaný v horským údolí. I tenhle pohled můžete často najít v katalozích cestovek... :)


  • Mistaya canyon leží jen kousek cesty za Peyto lake a vážně stojí za pohled. Prudká řeka zde za nespočet let vykutala do skalnatého podloží krásně zkroucený a hluboký kaňon.



  • Největším zážitkem na Icefield Parkway byl ale Athabaska glacier - obrovský ledovec, který se ještě před 100 lety plazil v místech, kde je dnes cca 1km vzdálené parkoviště. Projít se můžete až témeř k jeho čelu, čím blíž jste, tím ledovější vichr proti vám fouká a cestou můžete sledovat cedulky hlásající, ve kterém roce se kde ledovec ještě nacházel. Mimo jiné se dá i objednat na procházku po ledovci s průvodcem, ale toho jsme se neúčastnili. 


  • Sunwapta falls na stejnojmené řece Sunwapta.


  • Honeymoon Lake - místo, které jako by vypadlo ze Středozemě. Nad poklidnou vodní hladinu se zvedají špičaté hory ztrácející se v mlze a kolem vás se do daleka táhnou lesy...


  • Neskutečný hukot a všudypřítomné vlhko - to jsou Athabaska falls. 

Připozdívá se a my dojíždíme do městečka Jasper. Kupujeme nějaké chybějící poživatiny a kotvíme v nedalekém kempu obehnaném elektrickým ohradníkem proti medvědům. Není zrovna moc teplo, mrholí, a tak kuchtíme večeři, chvíli se hřejeme u ohýnku (a pečeme nad ním datle a pálíme řapíkatý celer) a hrabeme se do spacáků. 

Ráno si dáváme výšlap na horu jménem Whistler's Summit. Šlapeme po rozbahnené cestě, která se postupně mění v kamení a udusanou hlínu, vystupujeme z lesa do kleče a houstnoucí mlhou a přibývajícími srážkami a zimou se šineme na vrchol. Vršek ale není na stejném místě, jako stanice lanovky, ale ještě o pár kroků dál. Děláme si fotku v panoramatické mlze a běžíme se na chvíli ohřát do giftshopu. 

Panoramatická mlha a pěkná zima! (c) David


Druhý den v Jasperu trávíme spíše pohodlnými auto-přesuny mezi několika destinacemi, které máme v okolí vyhlídnuté. Po cestě potkáváme spousty medvědů a pokaždé je to velká událost - kolona stojících aut, lidi vykukující z okýnek, připravené foťáky... :D 








Jako první zastavujeme u Maligne canyon a vydáváme se cestičkou skrz mlhou zahalený les kolem bouřící vody. Nazpátek to bereme vrchem borovicovým lesem.




Další na programu je Medicine Lake. Jak trefný název to je, jsem se měla přesvědčit už v následujících minutách, protože po návštěvě tohoto místa jsem medicínu vážně potřebovala. Jdu si to tak po dřevěných, bahnem naklouzaných schodech k jezeru a D jdoucí předemnou s sebou na nich praští. Naštěstí si jen tak sedl a nic mu není. Bacha, Jíťo, říkám si, nesmíš se tam vyválet taky! Krok, dva, tři... Křáp! Najednou sedím na schodu, tmavo před očima a pravý bok kolem ledviny bolí jak čert. Jo, flákla jsem tam s sebou a trefila se nešikovně do zad. Nic vážného z toho nakonec není, jen modřina, odřené předloktí a jeden den bolestivého pohybu. Vidíte to, celou dobu v přírodě nic, a sotva přijdu do kontaktu s lidským vynálezem, tak se zrakvím. :D 


Moje záda po návštěvě Medicine Lake... :D (c)David


Zbytek dne už probíhá bez úrazů a problémů, a tak se v klidu procházíme kolem Maligne Lake, Moose Lake (bohužel, losa jsme nezahlédli) a odpoledne se vracíme do Jasperu pro nějaké ty zásoby a suvenýry.  







Ještě ten den odjíždíme z Jasperu a přesouváme se do provinčního parku Robson Park. K večeru zastavujeme v kempu Lucerne Camp a chytáme v něm poslední místo - nejlevnější ze všech, hned vedle silnice a podle značky podkovy na ceduli tenhle plácek přezdíváme na "stání pro koně". Stavíme stany, zakládáme pořádnou vatru na ohništi, sušíme, co se dá (sebe, oblečení vyprané i navlhlé) a nakonec usínáme s přáním lepšího počasí. Přes dva dny na nás z nebe kape a nám se to začíná trochu zajídat...

A co bylo dál? Debakl pod Mt. Robson, úprk do Whistleru a poslední třídenní trek! Ale o tom zase příště ;)
Vaše Jíťa

Mohlo by vás zaujmout...

2 komentářů

Už jste četli tenhle článek?

Chorvatsko 2023

Tenhle příběh začíná… téměř koupí letenek do Kodaně. Konec března se blíží a já potřebuju vybrat loňskou dovolenou a pokukuju po solovýletu do Dánska...

A co tento?

Tenerife 2022 - Teide & Loro

I když mi přijde, že už je to snad měsíc od chvíle, co jsme vkročili na tenerifskou půdu, opak je pravdou: je za námi pouze pět dní a před námi jenom dva...

A nebo tenhle?

Jizerky 2023

Rok se s rokem sešel, podzim za okny vystřídal léto a to pro nás znamená jediné: je čas se zase sejít. S mojí bandou, zašít se na chatě v horách, na naší tradiční...