Kanada 2019 - NP Banff

22.9.19

Probouzíme se v kempu nad Radium Hot Springs. Je brzičko ráno a je na čase opustit horké prameny a vydat se dál - kousek na sever a na východ - zamávat Britské Kolumbii, vstoupit do provincie Alberta, a zakotvit v Národním parku Banff na místě nesoucí název Sunshine Village kousíček od městečka Banff. Ještě ztuhlí a navlečení ve všem možném oblečení snídáme pod stanicí lanovky a přebalujeme krosny. Dneska totiž začíná náš třídenní trek přes Egypt lake a Twin lakes!




A aby nám cesta líp utíkala, pustíme si k tomu naši oblíbenou výletní písničku, kterou jsme za celý pobyt v Kanadě nespočetněkrát přehráli :)


Je zima, o tom žádná. Šlapeme si to ne zrovna náročným terénem, na sobě veškeré své merino svršky, mikiny a bundy. Jdeme lesem, polehonku stoupáme a čekáme, kdy hrobové ticho mezi stromy naruší medvědí brumlání. Ticho nakonec opravdu přerušeno je, nicméně ne hnědou chlupatou koulí, ale potůčkem ženoucím se středem nádherné zelené louky hustě poseté žlutými kvítky. Při příchodu na toto místo vylézá z mraků sluníčko a my si tam tak připadáme trochu jak šest Alenek v kanadské říši divů, hřejeme se, obdivujeme kytičky a nemůžeme se na tu scenérii vynadívat. 



(c) David


Procházíme průsmykem Healy Pass a z nebe se začíná pomaloučku snášet sníh na nás, stromy a kvetoucí louky. Mraky sestupují o něco níž, zahalují vršky okolních hor, a celé to tam vypadá jako v nějaké fantasy RPG. Uprostřed odpoledne vyhazujeme kotvu na tábořišti u Egypt Lake, stavíme stany, naházíme do sebe po jednom Adventure balíčku a jdeme si na chvíli lehnout, s plánem se jít k večeru ještě projít po okolí. Chvilku ležení jsme ovšem přerušili až o půlnoci, otočili se na druhý bok a chrněli až do rána... :D






(c) David


Nepamatuju, kdy se mi naposledy poštěstilo spár skoro 16h v kuse. :D Nicméně, zážitek to byl krásný. Druhý den našeho treku pokračujeme kolem Pharaoah creek a Shadow Lake Lodge do průsmyku Gibbon Pass. Vyšlapáváme si cestičku sněhem, máčíme pohorky ve vodou naducané staré trávě a protože fakt přituhuje, nikde se moc nezastavujeme a odpoledne zastavujeme na tábořišti u Twin Lakes. Chvilku se kocháme jezery a orlem sedícím na stromě na protějším břehu, poté vaříme šíleně pálivé čínské polívky a lehce namrzlí se kuklíme do spacáků. 







Bez brýlí vídím ostře na 10cm. Proto mě k ránu velice překvapilo, že nad sebou vidím nádherně zaostřenou tyčku od stanu. Jak se za pár chvil ukázalo, v noci pilně padal sníh a náš stan se pod ním prohnul tak, že by mu leckterý jogín mohl závidět. 

Spát uprostřed června pod sněhem: DONE. :D

Poslední den treku je tu a my jen rychle snídáme zbylé sušenky a sušené maso a štrádujeme si to sněhem a bahnem dolů k Arnica a Vista lake a potom mezi čím dál tím hustším porostem až na parkoviště Vista/Arnica lake trailhead



Rozmrzáme a přesouváme se do kempu Two Jack Lake kousíček vedle Banffu. A abychom rozmrzli ještě o trochu víc, neváháme, a v Banffu navštěvujeme jejich Hot Springs (web). Jsou sice menší než ty v Radium Hot Springs, ale za to s parádním výhledem na hory kolem. Banff se mi ze všech navštívených městeček líbil nejvíc. Sice stejně jako ta ostatní žije hlavně z turismu, ale je takový... útulný. 







Některé večery v kempu jsme si lehce oživovali buřtama :)



Podnikli jsme tu dva výšlapy - první na Tunnel mountain, odkud je moc hezký výhled na celé údolí s městem, a druhý trochu delší na Sulphur mountain. Vede na ni sice lanovka, a nahoře počítejte s početným davem turistů, ale cesta je hezká, nijak záludná, a výhled z 2451m opravdu stojí za to. Zapomenout taky nesmím zmínit kochačku na Two Jack Lakes a Lake Minnewanka. :)

Výhled z Tunnel mountain:


Výhled z Tunnel Mountain:

Výhled ze Sulphur mountain:

Two Jack lakes:

Two Jack lakes:


V NP Banff ale ještě nekončíme! Odjíždíme o dalších "pár" km na sever a zabydlujeme se v kempu u Lake Louise. Jezerní show začíná! Oblast kolem Lake Louise je totiž jezery prošpikovaná skrz naskrz, ovšem, jak dále uvidíte, ne jenom jimi. 

První výlet, na který vyrážíme, je kolem samotného jezera Lake Louise. Vstáváme brzičko ráno, abychom stihli zaparkovat na jednom z neuvěřitelně rychle se plnících návštěvnických parkovišť a jdeme se kochat zelenomodrou barvou jezera sevřeného skalními stěnami s ledovcovým karem na nejzazším konci. Dál pak ťapeme nahoru k Mirror Lake a krásně čistému Lake Agnes. Vylézáme na kopeček Beehive, odkud je hezký výhled na celé Lake Louise i s hotelem a sestupujeme dolů. Nevracíme se ovšem ještě k autu, ale bočíme na druhou stranu. Na konci cesty nás totiž čeká vyhlídka Plain of Six Glaciers, kde je sice parádní kosa, ale pohled na ledovce sunoucí se přes horské stěny je k nezaplacení! Nakonec si ještě dáváme kafe a sváču v hezké (a takové trochu punk-hippie) kavárně na rozcestí pod Plain of Six Glaciers a ukončujeme tak první den strávený v jezerním ráji. 

Lake Louise:


Lake Agnes:

Mirror Lake a Beehive:

Lake Louise:

Z vyhlídky Plain of Six Glaciers:


Zimaaaaaa! (c) David



Druhá výprava za jezery začíná stejně - sotva první kohout zakokrhá, už jsme na nohou, parkujeme u Lake Louise a dlabeme chleba s vysmaženou slaninou (občas je fajn večer myslet na ráno :D) ve společnosti všudypřítomných asijských turistů. Horší ovšem je, že autobus do naší vysněné destinace - Lake Moraine - nejede v 7:00, ale až v 8:40. Takže čekáme, couráme kolem, dospáváme... A pak se konečně usazujeme ve žlutém školním autobusu a po cca 11km vystupujeme u toho nejmodřejšího a cestovkami nejzpropagovanějšího kanadského jezera - Lake Moraine. Víte, jak nepopsatelný pocit byl, vidět naživo místo, které mi visí u rodičů u postele na obrázku už nějakých 18 let? :)

(c) David


Jedna fotka tu bude stačit - typický pohled na Lake Moraine. Ta modromodrá barvička je skutečná, žádný postprocessing :)


Ledovec:

No dobře, tak ještě jedna egoistická :) (c) David

Lake Moraine ale není jediné, které se v této oblasti dá obdivovat. Pár kroků od něj leží - tak trochu zapomenutě (a bohudík za to) - Consolation lakes. Měli jsme ho skoro hodinu sami pro sebe (nepočítáme stádečko marmotů prohánějících se po okolních sutích), užívali si ticho a kochali se horami odrážejícími se od zrcadlově čisté hladiny. 


Consolation lakes:

Marmot :)


Gratuluji, cestovatelé, prokousali jste se se mnou druhým dílem kanadského dobrodružství! Příště se projedeme po slavné Icefield Parkway a prozkoumáme národní park Jasper :) 

Vaše Jíťa



Mohlo by vás zaujmout...

4 komentářů

  1. To je nádhera! Neuvěřitelné, co příroda dokáže vykouzlit. Dobře, že vám vyšlo tak parádní počasí, nepočítáme-li noční sněhovou přeháňku, takže jste se mohli kochat krásnými výhledy a nám čtenářům dovézt povedené fotky, ať máme aspoň nad čím slintat. :) Banff mám spolu s Yosemitem už dlouho na seznamu svých cestovatelských snů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, příroda v Kanadě je neuvěřitelná, mnohdy jsem si tam mezi horami připadala jako malý hobitek na cestě Středozemí :)
      Banff je vážně hezké místo a hlavně je skoro z každé ulice vidět nějaký kopeček :)

      Vymazat
  2. To je nádhera! (Neopičím se, přesně tohle jsem chtěla napsat, než jsem si přečetla komentář výše. :)) Zejména Lake Moraine je opravdu fascinující. Kanadu neplánuji ani ve vzdálenější budoucnosti, o to více mě baví cizí zkušenosti a hlavně fotky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Lake Moraine jsem se nemohla vynadívat a klidně bych tam na kameni seděla celý odpoledne. Jeho modrá barva je fakt nepopsatelná :D

      Vymazat