Expedice Jižní Čechy 2011... Novohradsko a Gmünd

27.7.11

ČÁST DRUHÁ - NOVOHRADSKÉ HORY

…směle na jih!...
Ve čtvrtek jsme zbořili ležení a přesouvali se pomalu ale jistě na jih, směrem k rakouským hranicím. Nejdřív byla ovšem na programu Třeboň, a protože počasí se více než vyvedlo, zastávka to byla velice pěkná. Koukli jsme se na místa, která jsme prolejzali před dvěma roky - Svět, náměstí, uličky. Navíc jsme trošku prolezli prostředí zámku, sice ne zevnitř, ale i tak se mně tam líbilo. Pávi, kašny, park, stromy, stánky, malé obchůdky…






…vstříc Novým Hradům…
Při odjezdu z Třeboně se obloha zatáhla temnými mraky a netrvalo moc dlouho a začalo cedit. Dokodrcali jsme se do městečka Nové Hrady a jali se hledat kemp podle cedulek umístěných na stromech. Jeden kilometr… dva… tři… Úzká rozmlácená silnička s občasnými zbytky asfaltu, déšť, po obou stranách hustý mechovatý les (pozdějc jsem pro lesy tohoto typu začala používat název ,,chlupatý"), stoupání, klesání, a rozmoklý kemp kdesi na kopci po 4 km pomalé obezřetné jízdy.

,,To nemá význam…"
,,Když postavíme stan, tak zejtra neodjedem."
,,Právě. Může cedit klidně tejden a co pak tady…"
,,Tak dáme jenom nás a auto a zejtra frčíme jinam…"

Jo, nějak takhle vypadala naše rozmluva poté, co jsme konečně našli kemp. Lilo, na zemi byly louže a nám došlo, že tuhle noc strávíme v autě. Abyste rozuměli - náš stan je věc navýsost archaická, takové to staré áčko s podsadou a apsidou. Je skvělý, mám ho ráda, pro dva lidi je v něm místa přímo královsky, dá se v něm pohodlně bydlet, spát a dělat bordel, ovšem podlážka na několika místech i přes důkladné několikavrstvé zalepení na pár místech propouští a navíc, když stan zmokne, nesbalíte ho, páč je vysoká pravděpodobnost, že se naruší vrchní impregnace, tudíž teče dovnitř, a navíc máte pak v autě mokro. V takových chvílích (kdy potřebujeme přespat jen 1 deštivou noc a pak valit dál) volíme alternativní řešení - sklopíme sedačky v autě a chrníme. Sice to není nic moc pohodlný, ale dá se.
No, a přesně tak to dopadlo i tentokrát, ale o tom až později…
Nejdřív jsme si prohlídli Nové Hrady - náměstí, infocentrum (povinná zastávka v každém městě), klášter, a obhlídka hradu s úžasně hlubokým hradním příkopem.



Deník, 28. července
… A takhle jsme dojeli do Novohradských hor - temný hustý lesy, déšť, kemp kdesi na kopci, šílená úzká rozmydlená příjezdovka… A městečko taky nevypadá přívětivě. Jen ten hrad je celkem fajn…
…na treku…
Pod Novými Hrady se nachází místo nazvané Terčino údolí, plné bílých laviček, starých, mechem porostlých stromů, balvanů, zajímavých výhledů, vodopádu, můstků, a všeho možného. Nesmím zapomenout na zajímavou část údolí, kde je několik speciálních povrchů a cvičení pro vaše unavené nožky - písek, šutříky, oblázky, kůra… No, byla dost zima, takže jsem se neodvážila to zkusit, ale kdyby bylo hezky, tak mám dole boty co by dup ;)





Procházka po treku (jak jsme údolí brzo překřtili) nám zabrala nějaké dvě hodinky a začínalo se smrákat, když jsme dorazili zpátky na parkoviště u začátku Terčina údolí. No jo, jenže co teď? Jet do kempu? A nebo… hele, vždyť je to tady celkem stranou, támhle je jenom nějakej hotel… Co kdyby…

Ano, vážení a milí, tušíte správně - uvařili jsme čaj, zdlábli chleba se salámem, vybalili spacáky, sklopili sedačky a vesele chrupali do rána. :) Kromě malého nočního intermezza s mladými maníky, kteří si chtěli v klidu odpočinout a zakouřit si, se nic nestalo, takže vivat spaní v autě! ;D

Deník, téhož dne:
Do kempu se nám nechtělo, tak jsme zůstali na parkovišti a přichystali se na chrápání v autě. V noci mě vzbudil hluk tiché písně - hned vedle nás stáli dva kluci s autem a hulili. Naštěstí ni nechtěli a za chvíli odjeli, ale i tak docela adrenalin… Připadám si tady jak běženec, uprchlík, zběh… Celý tohle místo je divný… Ticho, divný zvuky, déšť, strarý mechovatý stromy… Brr…

…gavariš pa německy? :-)...
Noc jsme přečkali, čili hurá dál! Dnes (pátek) byla na programu jedna taková akce vymyšlená speciálně pro tuto expedici a to jmenovitě: Proniknutí do Rakouska! Popíšu.
1)odjet do Českých Velenic
2)zaparkovat co nejblíž hranic
3)přejít přes hraniční přechod do Gmündu
4)prohlídnout Gmünd
5)odejít zpátky do Velenic
Dobrý, ne? :-) Nakonec se vše vyvrbilo tak, že jsme Velenice profrčeli a než jsme stačili zaparkovat, octli jsme se v Gmündu a hledali, kde nechat auto, což se povedlo poblíž Palmhausu (a bez placení, ha!). Sláva, akce se daří! ;) Prohlídli jsme obě části města, vyfotili pár baráčků, náměstí, kostelů, a podívali se i do místního Eurosparu (u nás Interspar), kde jsme si koupili litr kafe za stylové 1 euro.



Hm, co bych k téhle exkurzi řekla… Ceny jiné, ale ne tak diametrálně odlišné od našich, v obchodech to samé co u nás… Ale ty domky, to byl bratru rozdíl! Kytky, omítky nejrůznějších barev a stylů... Ale zase na druhou stranu: paneláky mají taky a skoro se mně zdálo, že ty naše jsou hezčí :-)

Pokračování příště :)

Mohlo by vás zaujmout...

0 komentářů

Už jste četli tenhle článek?

Chorvatsko 2023

Tenhle příběh začíná… téměř koupí letenek do Kodaně. Konec března se blíží a já potřebuju vybrat loňskou dovolenou a pokukuju po solovýletu do Dánska...

A co tento?

Tenerife 2022 - Teide & Loro

I když mi přijde, že už je to snad měsíc od chvíle, co jsme vkročili na tenerifskou půdu, opak je pravdou: je za námi pouze pět dní a před námi jenom dva...

A nebo tenhle?

Jizerky 2023

Rok se s rokem sešel, podzim za okny vystřídal léto a to pro nás znamená jediné: je čas se zase sejít. S mojí bandou, zašít se na chatě v horách, na naší tradiční...